Čtvrtek, 16. duben 2009

Battlelore a ti další

V souvislosti s prodejem práv na hru Battlelore od mých oblíbených Days of Wonder do Fantasy Flight Games, ke kterým došlo na konci loňského roku, je dobré se podívat na to, jak si hra stojí a kam by dál mohla celá série směřovat. A když ož jsme u Battlelore, můžeme se rovnou podívat na dva další "klony" - Memoir 44 z druhé světové a starověký Command and Colous.
Z Battleloru se podařilo vytvořit bezesporu fenomén. Fantasy prostředí, pěkně fungující hra a navíc krásné zpracování, které je DoW vlastní, jsou základními ingrediencemi úspěchu. I proto mnozí odpouštějí sérii to, že něktérá poslední rozšíření už trochu ztrácí šťávu - myslím tím hlavně Epic a Troll and Country, kde za hodně peněz až tak moc muziky nedostanete.
Velmi stručně k hernímu systému - ten je postaven na vykládání karet, které vám umožní manévrovat formacemi a útočit na křídlech či středu, připadně zahrát některou ze speciálních akcí. Střety se vyhodnocují za pomoci hodů kostkami. Hraje se takzvaně na vlajky, jakmile tedy rozprášíte určitý počet soupeřových jednotek, vítězíte. Hra je velmi jednoduchá, i když takticky se vyžít můžete, prvek náhody může být relativně silný, ale já osobně to zkousnu. Stále považuju kostku za nejlepší řešení soubojů, zvláště když k nim dochází tak často, jako v této hře.
Co tedy s touto hrou zamýšlejí FFG? Lze předpokládat, že jí dají ještě větší marketingovou podporu (považuji v tomhle FFG za naprostou špičku) a už nyní se hovoří o prvním rozšíření, které by pod jejich hlavčkou mohlo vyjít - Heroes. To by do hry mělo přinést hrdiny - pořádné bijce, kteří se s ničím nepářou. Sám jsem na to zvědav, temín je zatím stále léto 2009. Další rozšíření lze do budoucna dále očekávat, přece jen asi Fantasy Flighti nekoupili Battlelore jen tak;).
Co se týče dalších her ze série, Command and Colors je hra dosti podobná Battlelore, ale z prostředí starověku - v základní sadě se jedná o Řím vs. Kartágo, v různých rozšířeních se dostanete třeba k Alexandrovi Velikému a Dareiovi.
Osobně mám CaC nejraději, jednak ve mě dříme historik a starověk mám velice rád, dále se mi líbí systémově o něco více - Battlelore jde hrát bez kouzel, ale fantasy tím ztratí trošku glanc a v tom okamžiku mi už přijde lepší CaC, kde se s kouzly nepočítá.
Nejméně ze všeho mám nahráno Memoiru. Přiznám se, že období druhé světové jsou na mě dějiny příliš blízké, navíc nemám moc rád techniku, takže celé zasazení hry je mi nejvzdálenější. Základní mechanismy jsou opět podobné, vzhledem k proměnám vojenství ale například v rozšíření Air pack přicházejí do hry letadla. Také je možno se dostat k armádám jiných států, než jsou Němci a Američané v základu, a to k Sovětům, Japoncům či Britům.
Memoir má jako jediná z her celé řady přímou konkurenci, a to sice od hry Tide of Iron. Ta je sice o něco složitější a k jejímu zahrání je třeba více času, na druhou stranu je určitě hlubší a milovníci druhé světové by měli sáhnout raději po ní.
Celkově jasnou výhodou všech her série je rychlost, se kterou lze hru odehrát a stále ještě nenáročnost pravidel. Většinou se délka hry pohybuje okolo hodinky, ale během ní si užijete pěkný válečnický zážitek;) Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že pokud se do hry zamilujete, což se většině lidí stane;), skončíte u nakupování rozšíření a vaše investice tak může být větší, než jste na začátku očekávali...

Úterý, 24. březen 2009

Memoir 44 bude bohatší o další mapy!

Populární deskovou válečnou hru Memoir 44 čeká další rozšíření, a to v podobě dvou nových map. Mapy Tigers in the Snow/Operation Market Garden vycházejí v edici Battle Maps, v níž bylo prvním titulem rozšíření Hedgerow Hell.
Tygři ve sněhu vás zavedou na východní frontu (kam jsme se už podívali s rozšířením Eastern Front), kde si budete moci vyzkoušet Guderianovu ofenzivu. V Operation Market Garden (viz Wikipedia)si můžete vyzkoušet největší parašutistickou akci všech dob z roku 1944 v Nizozemí. Kdy se k nám mapy dostanou ještě není jisté.

Čtvrtek, 12. březen 2009

Recenze hry Britannia

Hned na začátku této recenze musím přiznat, že k Britannii mám přímo nostalgický vztah, koupil jsem ji v USA v jedné strašlivé díře ve frcu za 2 dolary a hra mě tehdy naprosto uchvátila. Ve hře prožíváte tisíciletí invazí od Římanů až po Viléma Dobyvatele a velmi často se vám podaří vytvořit dosti alternativní historii ;)

Komponenty:
Britannia je hra ze staré "wargame" školy a tato určitá spartánskost se přenesla též do nového vydání z dílny Fantasy Flight Games, přestože hra nyní vypadá o dost moderněji. Žádné figurky typické pro hry FFG ale nečekejte, místo nich zůstávají žetony z kartonu. V tomto typu her ale osobně žádné zbytečné opičky nepotřebuji a jsem se zpracováním úplně spokojen.

Gameplay:
Největším tahákem Britannie je samotné její téma - tvoření britské historie. V průběhu hry hrajete postupně hned za několik národů a jste pořád ve hře. Tohle je vymyšleno výborně, stejně jako to, že každý hráč své body získává v jiném období, kdy je na vrcholu. Na počátku hry jsou na hrací desce staré ostrovní národy, které velmi snadno podlehnou nájezdu disciplinovaných římských legií, za kterými zůstávají nově vybudovaná opevnění a spálená země. Původní obyvatelstvo jen živoří a může sbírat body za to, že se mu podaří odpravit sem tam nějakého Římana či vypálit opevnění. Většinou stejně přežijí především Piktové ve Skotsku a k tomu pár Velšanů. Postupně ale do hry přicházejí nájezdy Anglů a Sasů a Římani zcela zmizí z mapy. Pokud má někdo dostatečnou převahu, může se stát i králem;) Následují další menší invaze například z Irska, než se přihrnou mocní Dánové. No a na ty navážou Norové (kontroluje je stejný hráč, jako na začátku Římany a poté i Iry) a zároveň i Normané v čele s Vilémem.
Hra je postavená na neustálém konfliktu a snaze rozpínat se po hrací desce, je to však třeba dělat chytře, jelikož body získává hráč převážně za některá území (opět geniální, nutí to hráče přiblížit se skutečné historii, odchýlit se může jen tehdy, když si vybuduje převahu).
Boje jsou řešeny kostkami, takže prvek náhody zde samozřejmě je, hra vás ale drží v neustálé pozornosti. Zajíci se počítají až po honu, respektive body se počítají až na konci, a příští vámi kontrolovaný národ může vše opět zvrátit ;)

Hodnocení:
Britannii osobně řadím zcela jistě do svého osobního TOP5, hodnocení by se pohybovalo mezi 9,5-10/10. Ke hře nemám prakticky žádnou výtku. Má silné téma, drží hráče ve hře (i když v určitých chvílích díky slabému národu nemůže diktovat tempo hry, stále se dají sebrat důležité body), díky konfliktní povaze má vysokou míru interakce mezi hráči a celkově jsem si ji prostě vždy maximálně užil, nepamatuji si na žádnou pokaženou partii. Je důkazem toho, že dobré starší hry si kvalitu drží pořád, podívejte se například na Titána či Cosmic Encounter.

Pondělí, 9. březen 2009

První dojmy z Age of Conan

Tak se mi dostal do spárů první kus hry Age of Conan v Česku a o vikendu jsem ho už stihl poprvé prověřit:) Hra je to vizuápně velmi pěkná, zasazení do Conanova světa se vydařilo a člověk má opravdu pocit, že je jeho součástí . Samotný herní systém je zajímavý, hráč vybírá z možných akcí, které se nahážou na kostkách společně pro všechny hráče a postupně odebírají. Jakmile dojdou, háže se znovu. Do toho všeho putuje světem Conan a může značně přispět straně, která ho ovládá (na vlastní kůži jsem to pocítil). Hra má dostatek konfliktu, a to jak vojenského, tek diplomatického. Hrací doba byla úměrná první hře.
Celkově jsou mé dojmy dosti pozitivní, jako i ostatních spoluhráčů. Na recenzi je ještě brzy, ale po pár dalších hrách určitě přijde;)

Age of Conan na Boardgamegeek.

Čtvrtek, 26. únor 2009

Pandemie řádí už i v Česku

Zatímco v zahraničí vyšla Mattu Leacockovi novinka Roll through the Ages, kterou tu brzy zrecenzuji, do Česka dorazil po dlouhých měsících čekání jeho hit Pandemic, který vydalo Albi. Více o této hře si můžete přečíst v recenzi na tomto blogu, případně na stránkách Boardgamegeek.

Pondělí, 2. únor 2009

Recenze hry Battle Line

Hra Battle Line se po delší době dočkala reprintu a tak je ji možno opět sehnat. Jedná se o rychlou karetní hru pro dva, ve které hráči bojují o jednotlivé sektory (vlajky) tím, že k nim přikládají formace vytvořené z karet, které mají na ruce.

Komponenty:
V zásadě pouze karty + 9 figurek reprezentujících vlajky. Karty vypadají kvalitně, ilustrace jsou však dosti spartánské, jak je u GMT zvykem. Dosti podobné těm v Command and Colours. Ve hře je celkem 60 základních a 10 taktických karet. Krabička není příliš pevná.

Gameplay:
Hráči se střídají na tahu a pokaždé přiloží k jedné vlajce jednu z karet v ruce. Cílem je vytvořit formaci, což jsou jakékoliv tři karty. Ne všechny jsou však stejně hodnotné. Nejsilnější je postupka v barvě (barev je ve hře celkem šest), a to ještě co nejvyšší - ideálně 10,9,8. Nasleduje trojička - např. 999, barva, nečistá postupka a pak jakékoliv tři karty, u nichž se jako síla používá součet. Aby to byla větší zábava, jsou ve hře i tzv. taktické karty. Některé působí jako žolíky, jiné můžou zrušit formaci tak, že se počítá prostý součet (zvláště nepříjemné, pokud to udělá někdo v místě, kde máte silnou čistou postupku:)), přetáhnout zrádce ze soupeřova tábora či přemístit jednotku na vlastní straně.
Hráči se tak snaží ovládnout jednotlivé vlajky, přičemž se jim to podaří až v okamžiku, kdy soupeř nemůže naproti formaci postavit formaci silnější. To je patrné až po vyložení určitých ostatních karet na stůl (ležící žlutá 6 a 9 efektivně brání tomu, aby ze žluté 8 byla čistá postupka - taktické karty se v této chvíli neberou do úvahy) Vyhrává ten, kdo jako první ovládně tři vlajky vedle sebe, případně ovládne nadpoloviční většinu vlajek ve hře, tedy pět.
Pravidla hry jsou tak jednoduchá, přesto je ve hře dosti možností, jak hrát a je třeba neustále kontrolovat, které karty už leží a které kombinace z karet na ruce ještě lze/nelze vytvořit. Pěkný je také systém, že lze zahrát pouze o jednu taktickou kartu více než soupeř, takže jejich nehráním můžete blokovat karty, které už nabral na ruku.

Celkový dojem:
Battle Line je svižná hra, kterou většinou zvládnete do 20 minut. Dává dostatek taktických možností, aby se lepší hráč prosadil, přesto však čas od času visí vyloženě na náhodě, jestli vám karta do silné formace přijde či ne. Mám za sebou 20 partií a hra se ujala i mezi kamarády nehráči, kterým se líbí a kteří ji opakovaně chtěli hrát. Hra je dostatečně interaktivní, proože je třeba neustále reagovat na vyvstalé situace na bojišti. Celkově bych ji hodnotil na 8/10, karetních her pro dva není nikdy dost a těch kvalitních ještě méně (Jambo, Cold War: CIA vs. KGB).

Úterý, 27. leden 2009

Znalostní hry na českém trhu

V poslední době se vyloženě roztrhl pytel se hrami, které prozkoušejí vaše znalosti. Pojďme se podívat, co v současné chvíli trh nabízí.
První vlaštovkou byla hra Česko: otázky a odpovědi od společnosti Albi. Tato hra přezkouší vaše znalosti ze všech možných oblastí - historie, přírodovědy, zeměpisu, sportu či kultury. A rozhodně nečekejte žádné "dávačky" otázky, hodněkrát se zapotíte a také dost často odpověď znát nebudete vůbec:) Vzhledem k velkému úspěchu pak na Česko nejprve navázala verze Junior a následně též verze Evropa, která prověří vaše znalosti o starém kontinentu. Své verze se již dočkali též Slováci.
Ani firma Mindok nelenila. Její dvě želízka v ohni, hry Kde leží Kotěhůlky a Kde leží Upssala sice neprověří vaše znalosti, o to jsou ale hravější. Celé se točí okolo zeměpisu a vašich znalostí, kde leží která evropská (česká) města. Své místo v ní má ale taká blafování.
Se svojí troškou do mlýna pak přispěchala též společnost Dino. To těží z popularity televizní soutěže AZ kvíz a svoji hru postavilo na tomto oblíbeném pořadu. Můžete si tak vyzkoušet, jak vám to půjde předtím, než se pustíte do soutěžení přímo v televizi;)
Na českém trhu je v současné chvíli tedy co vybírat. Mým osobním favoritem je dvojice Česko a Evropa, a to vzhledem k širšímu záběru. Každopádně všechny výše zmíněné hry jsou fajn a můžu je jen doporučit:)