čtvrtek 3. září 2009

Small World - velká hra o malém světě

Hned na začátkej je nutné si ujasnit, že Small World není zcela originální hra. vychází ze starší deskovky Vinci vytvořené stejným autorem. Přichází však v mnohem hezčí grafice a oproti původní antice je zasazen v pro mnohé daleko atraktivnějším fantasy prostředí plném trpaslíků, elfů. ale i čarodějů a ghúlů. A jsou v něm i draci, přestože jich není mnoho;)
Celá grafika hry je pojata trošku komixově a vypadá skutečně moc pěkně. Někdo má problém s její přílišnou barevností, ale mě osobně tento styl vyhovuje a ani k přehlednosti hry nemám námitky. Zpracování jako celek je velmi dobré, jak je u Days of Wonder zvykem (série Memoir 44, série Ticket to Ride, kooperativní hra Shadows over Camelot) , za svoje peníze dostanete kvalitu se spoustou žetonků a hned několik hracích plánů.
Jak se to celé hraje? Na začátku si zvolíte z možných ras, z nichž každá má své přednosti. Kostlivci třeba umí přeměnit poražené nepřátele v další kostlivce a posilovat tak svoje řady, elfové umějí zbaběle prchnout z boje a vyhnout se tak jakýmkoliv ztrátám (co jiného čekat od "vznešených" elfů, že?:)), lidé jako dobří hospodáři sbírají vítězné bodíky za okupování polí a luk a hobiti mají své nory. K tomu ještě každá rasa získává nějakou schopnost, která jí ve hře pomáhá. Některé z nich umožňují získávat body za určité typy území (kopce, bažiny), některé vám pomáhají v útoku či obraně a můžete se stát i drokovládci disponujícími neporazitelným drakem.
S vámi vybranou rasou se musíte snažit rychle rozpínat se tak, abyste získali co nejvíce vítězných bodů. Zde ovšem brzy narazíte na problém. Poté, co vybijete všechny slabé původní obyvatele světa, zjístíte, že hrací plán je záměrně příliš malý (hra má v sobě čtyři hrací plány, aby dokázala uspokojit jakýkoliv počet hráčů od dvou až do pěti) a tak hned po prvním oťukávání nutně dochází kotevřenému konfliktu a hrací plocha se pomalu čistí a sloupky vyvražděných jednotek naopak rostou.
V určité chvíli tak možná zjistíte, že po vaší rase je pomalu veta a nic s ní neuhrajete – kromě kostlivců a čarodějů se totiž nemáte jak dostat k novým jednotkám. Pak už zbývá jediné. Vzít svůj národ, prostě ho hodit do úpadku a z nabízených dalších ras si pořídit národ nový, se kterým opět vzlétnete k výšinám. Ale pozor, svoji starou rasu nezatracujte, ta vám zůstane na ploše (hýbat s ní ale nesmíte) a bude pořád generovat příjem na obsazených územích, jen s ní nejde hýbat. Většinou se ale soupeři stejně postarají o to, aby ji vyčistili.
Hra je omezena počtem kol, kterých není mnoho, upadnout a povstat tak stihnete jednou, maximálně dvakrát. Podaří-li se vám dobře zahrát, třeba úpadek nebudete potřebovat vůbec a statečně se probijete celou hrou s jednou rasou. Já jsem takto s lidmi skončil jednou o bod druhý;) Na konci hry vítězí hráč s největším počtem vítězných bodů, které se v průběhu hry sbírají za obsazená území a speciální schopnosti vaší rasy. Vzhledem k tomu, že se boduje každé kolo a počet bodů je skrytý, bývá v průběhu hry občas dost těžké určit, kdo zrovna ve hře vede. A též se může stát, že zatímco dva největší adepti na vítězství se do sebe nesmiřitelně pustí, na konci se směje někdo třetí.
Small World má v první řadě spoustu předností. Pravidla jsou poměrně jednoduchá, hra i v pěti hráčích trvá jen lehce přes hodinku a dobře se na ni kouká. Na druhou stranu to ale není hra úplně pro každého, především pro její konfliktní charakter. Hráči se ve hře „zařezávají“ naprosto neustále, často se jich spolčí více proti zrovna vedoucímu a ještě častěji padají věty „Neútoč na mě, sejmi raděj támhle Juru“. Pokud máte typ her, kde interakce s ostatními je vysoká a míra konfliktu ještě vyšší, Small World vás jistojistě nezklame. Pokud ale s vámi přítelkyně půl dne nemluví kvůli tomu, že jste se jí v Carcassone „vtěrknuli“ do jejího hradu, který si celou dobu buduje, můžete mít možná trošku problém. Zařezávání soupeřů je v této hře prostě základ;)
Hra je zajímavá v jakémkoliv počtu hráčů, osobně mi nejvíce sedí v pěti, protože se tím zvyšuje interakce. Ale je to dáno také tím, že hraju velice rád ve větším kolektivu, můžete si ji klidně zahrát i ve dvou večer doma, když zrovna není po ruce (a schválně prohrát, jinak s vámi drahí polocička nepromluví;)). I tak je pěkná.
Závěrem tedy lze zhodnotit, že Small World je vynikající hra, samozřejmě s tou výhradou, že musí odpovídat vašemu hráčskému naturelu. Pokud ve vaší herní skupince konfliktní hry vyhledáváte, je to deset hvězdiček z deseti a ještě půl navíc za pěkné zpracování. Jen pozor, je to návyková zálěžitost, viděl jsem jedince, kteří si Small World střihli dvacetkrát během jediného víkendu.

Pořiďte si Small World na Planetě Her!