Vládci podzemí - náš horký tip!

Pokud jste na tom s dárky pod stromeček stejně jako my a na poslední chvíli sháníte nějakou pěknou hru, mámě pro vás tip. Je to hra Vládci podzemí od českého veleúspěšného autora Vládi Chvátila. Ten má za sebou již úspěchy ve formě Galaxy Truckera, Space Alert a především výborné Through the Ages: Příběh Civilizace. Je dnes jedním z vůdčích designérů her, o čem svědčí ceny za inovativnost či International Gamers Award právě pro hru Through the Ages.

Ve vládcích podzemí se stanete pánem dungeonu, který musíte rozvíjet, vykopávat další chodby, vytvářet další místnosti a plnit to vše monstry. To vše proto, že se na vás chystají silní hrdinové, kteří v polovině hry a na jejím konci pevnost vaší obrany prověří;)

Samotná hra na první pohled zaujme perfektním designem, hrací deska i komponenty jsou uměleckým dílem a malé figurky impů jsou prostě dokonalé;) Kvalita komponent je tedy vysoká a herního materiálu je za danou cenu přehršel.

V samotné hře hráči na svých hracích pláncích staví své kobky, najímají impy, shání potravu a najímají též příšery. To vše za pomoci zahrávání karet - v každém kole jich potajmu zahrajete několik a pak se následně vyhodnocují. Hodně záleží i na pořadí, ve kterém akci zahrajete, pečlivé plánování je tak naprostý základ. No a jak už jsme říkali, v polovině a na konci přicházejí hrdinové, aby vás prověřili. To, kolik vám toho po jejich návštěvě zbude, ovlivní váš celkový výsledek.

Vládci podzemí jsou pro nás spolu se Small Worldem adeptem na Hru roku. Mají skvělý design, výborné prostředí, perfektně se hrají a představují výborný mix toho, po čem touží většina hráčů;) Pokud bychom měli hodnotit, tak je to tak na 9,5/10;).

S jakou hrou na párty?

Tentokráte se budeme věnovat tomu, co vybrat z široké nabídky párty her. Snad každý se účastní večírků s přáteli, tak proč si je nezpříjemnit pěknou hrou?
Vládcem mezi párty hrami jsou co do popularity Activity. Jednoduchá he, kdy týmy hádají na základě slovního popisu, kreslení a pantomimy určitá slova či slovní spojení. Věřte, že předvést pantomimicky "pocit nasycení" není nic lehkého, stejně tak jako se těžko v mintovém intervalu krestlí třeba "havajská masáž":) Hra obsahuje celkem 600 kartiček, aby se rychle neohrála a neopakovaly se pojmy. Ideální doplněk na dovolenou, teď v zime třeba na hory. Určitě nezklamou a jdou hrát v jakémkoliv počtu hráčů.
Další populární párty hru je Jungle Speed. Jak již název napovída, jde v tomto případě především o rychlost, respektive o postřeh. Hráči otáčejí karty s barevnými symboly a pokud se objeví dva stejné, musí co nejdříve hrábnout po totemu veprostřed stolu. Několik karet pak přináší různá další pravidla do hry. Jungle Speed si můžete zahrát až v deseti, je tedy vhodný pro větší společnost, ale hrát se dá pěkně již od čtyř.
Třetí námi vybranou hrou je Bang!. Jedná se o hru z prostředí Divokého západu, kde hráči mají určené tajné role (pomocník šerifa, bandita či odpadlík) a bojují za vítězství své strany. Šerif a jeho parta musí vyhladit všechny desperáty, banditům zabít šerifa a tajemný odpadlík musí hru ustat až do konce a pak vyzvat šerifa na duel... Hra je výborná, ještě lepší pak s rozšířením Město duchů. Teď před Vánocemi je hodně populární dárkové balení Bang Střela, které ve stylové nábojnici přináší všechny doposud vydané karty hry Bang! a nějaké navíc.
Novinka Time's up od Mindoku je určitou variantou Activit, kdy místo věcí hádáte slavné osobnosti či třeba pohádkové postavy. Stejně tak Párty Alias od konkurence z Albi je tak trochu podobná Activitám, ale má více možností.
Do větší party se hodí také Černé historky, případně jejich druhý či třetí díl. Ve hře je jeden vypravěč, který vysvětluje záhadné úmrtí a všichni ostatní hádají, jak k němu mohlo dojít. U některých záhad si opravdu pořádně zavaříte mozkové závity. Tuto hru jsme si velice oblíbili a můžeme ji jen doporučit.
Jako poslední bychom doporučili dvě "vykládací hry" - Once upon a Time a Dixit. V Once upon a Time vykládáte z ruky karty princezen, draků, paláců, ale také různých předmětů a či vlastností a budujete pohádkový příběh. Jakmile použijete něco, co má v ruce spoluhráč, ten vám může skočit do příběhu a pokračovat sám. Drobnou nevýhodou hry je, že je v angličtině. Dixit je také vykládací hra, kdy jeden z hráčů popisuje obrázek, který má v ruce, následně jej položí lícem dolů na stůl a ostatní hráči také přidají po obrázku. Úkolem "hadačů" je pak uhádnout, který obrázek měl vykladač na mysli, on se naopak snaží, aby to neuhodli všichni, ale alesnoň nekdo ano...
Tak to by byl malý úvod do párty her, určitě by se našly i další, tohle jsou jen ty, které jsme vybrali, rádi je hrajeme a ručíme za ně;).

Vánoční herní tipy

Nemůžete se v záplavě her zorientovat? S hrami teprve začínáte? Zde je několik tipů, které by vám mohly pomoci při výběru hry pod stromeček. Podrobné popisy her najdete přímo pod prokliky... Snažili jsme se vybrat hry v češtině nebo s vysokou mírou lokalizace, aby byly přístupné pro všechny. Zahraničním věcem se budeme věnovat příště:

Hry pro dva - často se vám stane, že jste doma jen dva a hledáte, co zahrát? Kvalitních her pro dva je pomálu, ale najdou se.
Jambo - naše nejoblíbenější hra, karetně-obchodní záležitost s jednoduchými pravidly
Řím - kostková a karetní hra s větším podílem náhody, ale s dostatkem místa pro strategii
Ztracená města - velmi jednoduchá hra, mezi začínajícími hráči oblíbená, my máme raději Battle Line, která se jí dosti podobá

Hry pro začínající - Jste nováček, pro kterého hry končí u Člověče nezlob se a Dostihů a sázek? Nevadí, poradíme, s čím začít.
Carcassonne - Asi nejprodávanější hra všech dob, začínali jsme s ní všichni a většina i nyní ráda opět zahraje. Stavíte hrady, rozšiřujete louky a prodlužujete cesty, to vše za body. Pěkná hra s přáteli i s rodinou.
Osadníci z Katanu - další legenda, obchodně-stavitelská hra, zvláště při handlování surovin se pobavíte.
Poštovní kurýr - rozšiřujete svou poštovní síť a snažíte se obsadit co nejvíce měst. Jednoduchá pravidla a hra patří k našim nejoblíbenějším jednoduchým hrám.

Rodinné hry - chcete si zahrát se svými ratolestmi? Rodinných her je spousta, které ale vybrat?
Doba kamenná - na rodinné hraní výborný kandidát, pěkná grafika, vděčné téma a ne příliš složitá pravidla.
Alhambra - nyní často opomíjená, přesto však pěkná hra, ve které budujete královský palác v Granadě
Pandemic - hra, kde celá rodina bojuje za záchranu světa;)
Ubongo - netradiční spíše hlavolam než hra, s kostičkami podobnými tetrisu se snažíte přesně vejít do vymezeného území.

Hry pro děti - hry, které si ponejvíce užijí vaše ratolesti;)
Želví závody - velmi populární dětská hra, snažíte se se svou želvou doběhnout co nejdříve do cíle. Problém je ale v tom, že želvy jsou skryté a nikdo neví, která je čí;)
Kuřecí olympiáda - oblíbené kuřecí závody
Carcassonne - opět, jelikož se domníváme, že pro děti je tato hra ideální

Hry pro fajnšmekry:) Máte hry opravdu rádi a máte s nimi nějaké zkušenosti, zde jsou o něco složitější kousky:
Portoriko - budovatelská hra v novém světě, sice starší kousek, ale patří k našim nejoblíbenějším
Small World - naopak úplná novinka, boj o místo na slunci ve fantasy světě, naprostá pecka!
Vysoké napětí - zahrajte si na energetického magnáta, propojujte města a vyživujte elektrárny surovinami
Tikal - legendární expediční hra s hledáním pokladu ve střední Americe

Toto je jen krátký výčet her, za kterými si stojíme;) Dnes je výběr daleko širší a zlaté pravidlo zní, že každý by si měl vybrat hru dle tématu a mechanismů, které mu sedí. Daší informace o hrách můžete hledat ne Zatrolených hrách či na Hrajeme.cz.

Vláčkové hry pro milovníky mašinek;)

V dnešním příspěvku se seznámíme s hrami kolejnatými;), tedy pokusy převést železniční tématiku na desku. Je jich nepřeberné množství, a tak se budeme snažit vysvětlit základní rozdíly a naznačit, která je pro koho.
Asi nejznámější a nejpopulárnější hrou ze světa vlaků je populární Ticket to Ride od Alana R. Moona. O popularitě hry svědčí též fakt, že hra vyšla v několika mutacích (Evropa, Skandinávie, Německo) a je pro ni hned několik rozšíření (Švýcarsko i s mapou, Amerika a Evropa ve formě nových karet a pravidel či dokonce kostkové rozšíření). Ticket to Ride je jednoduchá vláčkovka, kdy vaším cílem je pospojovat města, která jste si lízli na tiketech. Tratě stavíte za pomoci barevných karet, které se snažíte hromadit a ve správnou chvíli využít. Ticket je jednoduchá, ale chytlavá záležitost, která chytne i nehráče (máme ozkoušeno;)).
Druhou jednodušší hrou je Trans America, případně mutace Trans Europa. Zde si na začátku kola vylosujete pět měst, které musíte propojit, přičemž můžete využít i železniční sítě ostatních hráčů, jakmile se na ni napojíte. Jakmile někdo spojí vše, spočítá se, kolik ostatním chybí, odečtes se to od počtu bodů, které na začátku hráči mají a jede se další kolo. Jakmile někdo poztrácí všechny body, hra končí. Trans America je pěkná a hlavně velmi skladná hra s jednoduchými pravidly, kterou můžeme jen doporučit.
Nýní už se pomalu posouváme do her náročnějších, jak dobou, tak pravidly a hloubkou. Jako první bych vybral pravděpodobně nejpopulárnější vláčkovku - Steam od Martina Wallace. Ta se nedávno dočkala po delší době reprintu (původně se jmenovala Age of Steam a vlastník práv ji stále držží pod původním jménem). Ve hře převážíte zboží mezi městy a dostáváte za to body - čím dál, tím lépe pro vás. Přitom často budete muset využít i kolejnic soupeřů a přihrát nějaký ten bodík i jim, jelikož na mapě bude příliš těsno. Navíc narozdíl od výše jmenovaných her železnici stavíte za peníze, které musíte vydělat (často tak stojíte před dilematem, zda sbírat body či finance). Steam je parádní komplexní záležitost pro hráče.
Asi posledními adepty na místo v tomto úvodu do vláčkovek jsou Railways of the World a Railroad Tycoon. Hry si jsou podobné jak vejce vejci a opět jde o problematiku práv a vydavatelů. Především jsou však obě velmi komplexní a zajímavé, máte u nich skutečně pocit železničních magnátů 19. století a na rozdíl od Steamu, který je graficky poněkud sterilní, jsou pěkné. Lze je tak doporučit hráčům, kteří se nebojí déle trvajících hlubších her. S ohledem na cenu vyjdou lépe Railways, ke kterým už vyšlo i rozšíření England and Wales (ale je hratelné i s Tycoonem).
Doufáme, že jsme vás tímto malým úvodem na vláčkové hry navnadili a že se do nich pustíte. U nás jsou na stole poměrně často;).

Hry ze světa Warhammer a boom v roce 2009

Svět Warhammeru je znám především hráčům figurkových her, ale v současné chvíli se to začíná měnit. Za posledních pár měsíců toziž vyšly hned čtyři tituly, které mohou zaujmout i mainstreamověji zaměřené hráče.
Prvním z nich byla reedice legendární hry Space Hulk, která není z klasického fantasy světa, ale z Warhammeru 40.000. V této hře můžete odehrát souboj mezi lidskou rasou a mimozemskými monstry výrazně podobnými těm z vetřelce. Za hrou stáli Games Workshop a rozhodli se ji pojmout jako limitovanou edici s nákladem 70.000 kusů. To samozřejmě přispělo k poptávce po ní a tak nyní ji již v obchodech neseženete. V Čechách byla ostatně těžko k sehnání, mělo ji jen Ogří doupě a Planeta Her.
Další z her ze světa Warhammeru je již určena většímu spektru hráčů. Jedná se o Chaos in the Old World od Fantasy Flight Games, kde reprezentujete jednoho z bohů Chaosu a snažíte se koruptovat Starý svět a ve stejné chvíli bojovat o prvenství se spoluhráči. Hra má velmi pěkné zpracování s plastovými figurkami a spoustou žetonů. Je zde také několik možností, jak může hra skončit. Jednak je to na body, kdy hra konří po dosažení 50 bodů. Každý hráč ale v průběhu hry plní též vlastní úkoly a může vyhrát tak, že se mu to daří lépe než ostatním. Právě tyto specifické úkoly (Khorne musí zabíjet, Nurgle korumpovat regiony, kde je co nejvíce osob, atd...) vedou k tomu, že za každého boha je hra zcela jiná, což je rozhodně plus hry. Brzy by se tu měla objevit její recenze.
Další novinkou je Warhammer Invasion LCG, tedy živá karetní hra ze světa Warhammeru. Jedná se o formát karetní hry, který se vyvinul ze sběratelských karetek, ale je méně náročný na peníze, jelikož místo boosterů kupujete předdefinované balíčky, které mají vždy stejný obsah. Cena balíčku je něco přes 200Kč a vychází s měsíční periodicitou, takže se dá určitě utáhnout. Hrát můžete zatím za Říši, trpaslíky, orky či Chaos, za každou frakci je hra úplně jiná a můžeme ji určitě doporučit. Hra zaznamenala velmi slušný nástup a již včera se v Praze uskutečnilo první setkání ligy, na které dorazilo slušných 11 hráčů. Další budou zjevně rychle přibývat. Více informací naleznete na českých fanouškovských stránkách Warhammer Invasion;) Někdy příště hru představíme i tu:).
Posledním přírůstkem je Chaos Marauders, karetní hra taktéž z dílny FFG. Jedná se o poměrně jednoduchou, přesto zábavnou hru, ve které v roli jednoho z vůdců tlup orků bojujete proti ostatním.
Osobně mi Warhammer jako svět sedí díky propracovaným reáliím, mytologii a vůbec také proto, že je z něj spousta knih, které vás do světa vtáhnou. Hry pak mají ještě větší šťávu a hlášky jako "Blood for the Blood God!" na sebe nenechají dlouho čekat;).

Kooperativky válí - kterou vybrat?

V dnešním příspěvku se budeme věnovat kooperativním hrám. Tedy těm, kde samotná hra obsahuje mechanismus, proti kterému hráči bojují. A vítězí všichni, nebo nikdo (s výjimkou těch her, kde se vyskytuje zrádce, který skupině podráží nohy). Těchto her je v poslední době jako hub po dešti a mezi hráči se těší velké oblibě.
Jednou z prvních takových her byl starý dobrý Arkham Horror - hra, ve které se snažíte bránit město před záplavou monster, která je zasazena do lovecravtofské temné atmosféry. Arkham se i dnes těší velké oblibě a hlavně se dočkal zatím celkem šesti!!! rozšíření. Budete-li hrát se všemi expanzemi, pořiďte si raději pořádný stůl.
Další kooperativkou jsou Shadows of the Camelot, které zpracovávají artušovskou legendu. Ty obsahují ve větším počtu hráč i postavu zrádného rytíře, který plány potají hatí a vyhraje, pokud dobro nezvítězí. Nesmí se ale nechat odhalit moc brzy! V porovnání s Arkhamem si Camelot užijí i méně zkušení hráči, hra obsahuje jednoduché mechanismy a je svižnější.
Pořádně se pytel s kooperativními hrami roztrhl loni. Dal nám možnost zachraňovat svět před zákeřnými nemocemi v Pandemicu, který firma Albi vydala i česky (na světě je již rozšíření On the Brink, v češtině se pomalu chystá), ponořit se do seriálu Battlestar Galactica ve stejnojmenné deskové hře a nebo s sebou ve větší kapse nosit plnohodnotnou deskovku Red November, ve které zachraňujete potápějící se ponorku plnou gnómů.
Jakou z uvedených her zvolit? Red November a Pandemic jsou rychlovky s jednoduchými pravidly, u druhé jmenované téma navíc táhne i ženy, které chtějí zachraňovat svět. Galacticu ocení především fanoušci seriálu, ale i pro ostatní obdahuje pěkné mechanismy, včetně zrádcování;) Arkham už je spíše pro fajnšmekry, kteří si vyhradí dost času a ocení atmosférickou hru. A jde hrát i sólo, což je velká výhoda. A Shadows ocení milovnící historie a lehčích her. Všechny lze označit za pěkné, přičemž rozhodovat se můžete například od preferovaného prostředí a časové náročnosti...

Všechny uvedené hry můžete koupit na Planetě Her!

Monopoly zachraňovaly životy

Ačkoliv se to nezdá, taková deskovka může zachránit i život;) Za druhé světové války se podařilo za pomoci speciálně upravené hry Monopoly takto zachránit tisíce spojeneckých vojáků! Upravené balíčky s hrami, které byly vpuštěny do táborů, totiž skrývaly pravé mapy a také peníze, které mohli utečenci použít. Více na serveru Idnes.cz.
Monopoly mají vůbec zajímavou historii. Vznikly v průběhu velké světové hospodářské krize ve třicátých letech, aby si lidi mohli ukrátit chmurné chvilky. A postupně se staly jednou z nejprodávanějších her po celém světě s desítkami milionů prodaných kusů! V Česku byly dříve známy jako Dostihy a sázky, které jsou jejich zdařilou předělávkou.
Kromě původní hry se Monopoly dočkaly desítek různých edic (viz Wikipedia), z nichž v současné chvíli nejpopulárnější je Světová edice, která v sobě má také kreditní karty, na které se vám astronomické částky načítají. Tato edice je poskládána z měst, která vyhrála hlasování na stránkách výrobce hry - společnosti Hasbro. Je mezi nimi kromě velkých měst, jako je Paříž, Athény či Barcelona také například polská Gdyně či jihoafrické Kapské město.
Úplně poslední novinkou jsou pak Monopoly City, které trochu připomínají starou dobrou počítačovou hru SimCity, i když hodně zjednodušenou. Stavíte v nich trojrozměrné plastikové budovy v různých častech města a vyděláváte tím peníze!
Monopoly i přes sedm křížků na krku stále lákají a jsou pěknou rodinnou hrou. Podívejte se na ně na Planetě Her!;)

Small World - velká hra o malém světě

Hned na začátkej je nutné si ujasnit, že Small World není zcela originální hra. vychází ze starší deskovky Vinci vytvořené stejným autorem. Přichází však v mnohem hezčí grafice a oproti původní antice je zasazen v pro mnohé daleko atraktivnějším fantasy prostředí plném trpaslíků, elfů. ale i čarodějů a ghúlů. A jsou v něm i draci, přestože jich není mnoho;)
Celá grafika hry je pojata trošku komixově a vypadá skutečně moc pěkně. Někdo má problém s její přílišnou barevností, ale mě osobně tento styl vyhovuje a ani k přehlednosti hry nemám námitky. Zpracování jako celek je velmi dobré, jak je u Days of Wonder zvykem (série Memoir 44, série Ticket to Ride, kooperativní hra Shadows over Camelot) , za svoje peníze dostanete kvalitu se spoustou žetonků a hned několik hracích plánů.
Jak se to celé hraje? Na začátku si zvolíte z možných ras, z nichž každá má své přednosti. Kostlivci třeba umí přeměnit poražené nepřátele v další kostlivce a posilovat tak svoje řady, elfové umějí zbaběle prchnout z boje a vyhnout se tak jakýmkoliv ztrátám (co jiného čekat od "vznešených" elfů, že?:)), lidé jako dobří hospodáři sbírají vítězné bodíky za okupování polí a luk a hobiti mají své nory. K tomu ještě každá rasa získává nějakou schopnost, která jí ve hře pomáhá. Některé z nich umožňují získávat body za určité typy území (kopce, bažiny), některé vám pomáhají v útoku či obraně a můžete se stát i drokovládci disponujícími neporazitelným drakem.
S vámi vybranou rasou se musíte snažit rychle rozpínat se tak, abyste získali co nejvíce vítězných bodů. Zde ovšem brzy narazíte na problém. Poté, co vybijete všechny slabé původní obyvatele světa, zjístíte, že hrací plán je záměrně příliš malý (hra má v sobě čtyři hrací plány, aby dokázala uspokojit jakýkoliv počet hráčů od dvou až do pěti) a tak hned po prvním oťukávání nutně dochází kotevřenému konfliktu a hrací plocha se pomalu čistí a sloupky vyvražděných jednotek naopak rostou.
V určité chvíli tak možná zjistíte, že po vaší rase je pomalu veta a nic s ní neuhrajete – kromě kostlivců a čarodějů se totiž nemáte jak dostat k novým jednotkám. Pak už zbývá jediné. Vzít svůj národ, prostě ho hodit do úpadku a z nabízených dalších ras si pořídit národ nový, se kterým opět vzlétnete k výšinám. Ale pozor, svoji starou rasu nezatracujte, ta vám zůstane na ploše (hýbat s ní ale nesmíte) a bude pořád generovat příjem na obsazených územích, jen s ní nejde hýbat. Většinou se ale soupeři stejně postarají o to, aby ji vyčistili.
Hra je omezena počtem kol, kterých není mnoho, upadnout a povstat tak stihnete jednou, maximálně dvakrát. Podaří-li se vám dobře zahrát, třeba úpadek nebudete potřebovat vůbec a statečně se probijete celou hrou s jednou rasou. Já jsem takto s lidmi skončil jednou o bod druhý;) Na konci hry vítězí hráč s největším počtem vítězných bodů, které se v průběhu hry sbírají za obsazená území a speciální schopnosti vaší rasy. Vzhledem k tomu, že se boduje každé kolo a počet bodů je skrytý, bývá v průběhu hry občas dost těžké určit, kdo zrovna ve hře vede. A též se může stát, že zatímco dva největší adepti na vítězství se do sebe nesmiřitelně pustí, na konci se směje někdo třetí.
Small World má v první řadě spoustu předností. Pravidla jsou poměrně jednoduchá, hra i v pěti hráčích trvá jen lehce přes hodinku a dobře se na ni kouká. Na druhou stranu to ale není hra úplně pro každého, především pro její konfliktní charakter. Hráči se ve hře „zařezávají“ naprosto neustále, často se jich spolčí více proti zrovna vedoucímu a ještě častěji padají věty „Neútoč na mě, sejmi raděj támhle Juru“. Pokud máte typ her, kde interakce s ostatními je vysoká a míra konfliktu ještě vyšší, Small World vás jistojistě nezklame. Pokud ale s vámi přítelkyně půl dne nemluví kvůli tomu, že jste se jí v Carcassone „vtěrknuli“ do jejího hradu, který si celou dobu buduje, můžete mít možná trošku problém. Zařezávání soupeřů je v této hře prostě základ;)
Hra je zajímavá v jakémkoliv počtu hráčů, osobně mi nejvíce sedí v pěti, protože se tím zvyšuje interakce. Ale je to dáno také tím, že hraju velice rád ve větším kolektivu, můžete si ji klidně zahrát i ve dvou večer doma, když zrovna není po ruce (a schválně prohrát, jinak s vámi drahí polocička nepromluví;)). I tak je pěkná.
Závěrem tedy lze zhodnotit, že Small World je vynikající hra, samozřejmě s tou výhradou, že musí odpovídat vašemu hráčskému naturelu. Pokud ve vaší herní skupince konfliktní hry vyhledáváte, je to deset hvězdiček z deseti a ještě půl navíc za pěkné zpracování. Jen pozor, je to návyková zálěžitost, viděl jsem jedince, kteří si Small World střihli dvacetkrát během jediného víkendu.

Pořiďte si Small World na Planetě Her!

Svět Battlelore řádně nakyne!

Již tak rozsáhlá fantasy taktická hra Battlelore, která nyní čítá už osm rozšíření (jako poslední vyšlo mapové Troll and Country) se v nejbližší době pod taktovkou Fantasy Flight Games pořádně rozjede.
Na konci října nás čeká dlouho očekávané rozšíření Heroes, o kterém se hovoří už dva roky. Podle toho, co lze vyčíst z již zveřejněných pravidel, přinese do hry hrdiny (jak jinak, vzhledem k názvu), tedy silné charaktery se zvláštními schopnostmi. Zároveň s geroji přináší expanze také mocné artefakty, které jim mohou dopomoci ke konání hrdinských skutků na bitevním poli.
Tím ale plány monstrvydavatelství FFG zdaleka nekončí. Hrdiny budou v blíže neurčeném čase následovat draci (rozšíření Dragons) a následně Creatures, které přinesou hydru a dvě již známé promo figurky - Earth Elemental (Zemní elementál) a Hill Giant (Kopcový obr).
Je tedy zjevné, že FFG se budou snažit z populární série vymáčknout co nejvíc. Už teď se názory fanoušků liší. Někteří se nemohou dočkat, druzí se bojí, aby se jim doposud víceméně kompaktní svět příliš nerozplizl a nazmasověl (je otázka, jestli Battlelore není masovka již nyní, osobně dávám přednost Command and Colors z antického prostředí).

Dominion Intrigue: ještě lepší než Dominion?

Zatímco společnost Albi v srpnu koněčně přikvačí s českou verzí výborné karetní hry Dominion, ja mám to štěstí, že už držím v pařátech anglickou verzi prvního rozšíření - Intrigue a pořádně ji testuji.

Ono to vlastně není ani tak rozšíření jako samostatná hra, kterou lze hrát se znalostí základních pravidel Dominionu. Přináší tak nejen 25 setů nových karet království, ale také karty vítězných bodů a mincí. Lze ji ovšem hrát i spolu se základem, karty různě kombinovat či si dokonce zahrát v 5-6 lidech. To jsem sice ještě nezkoušel, ale obávám se přílišného downtimu, tedy doby, kdy hráč bude jen koukat na ostatní, a to na základě svých zkušeností se hrou ve čtyřech s pomalejšími (herně, nikoliv obecně:)) jedinci.

Čím se tedy Intriky lií od základní hry? Samozřejmě především novými akčními kartami, které navíc ponechávají více na hráči, povolují totiž výběr z více různých akcí. Viz třeba karta Pawn, kde si hráč může vybrat dvě z následujících akcí - +1 karta, +1 akce, +1 mince či +1 nákup. Při ceně dva poměrně pěkná variabilní karta.

Kromě "výběrových" karet jsou k dispozici i karty kombinované, které přinášejí nějaký benefit a zároveň vítězné body. Ó jaká to změna oproti základu, kde vítězné body jen zavazí na ruce! Příklad je harém, který přináší 2 VP a zároveň 2 mince - stojí ale 6, což je poměrně hodně.

Ve hře je také několik velice silných karet, které postihují protihráče. Torturerem se dá při absenci Moatu ze základu pořádně zatopit a sebrat hráčům karty z ruky, Maškarádou se zbavit karty a soupeři naopak poslat něco slabého, například měďák či vítězný bod - a ještě si k tomu líznout dvě karty.

"Starého" Dominionu mám nahráno okolo 200 partií a vůbec mě nepřestal bavit, s novým však hra získává nový drive. Zajímavé je pak obě hry zkombinovat. Už se po pravdě nemůžu dočkat druhého rozšíření - Seaside, které přinese do hry nové mechanimy - zahrávání karet kolo poté, co je vyložíte.

Kupte Dominion či Dominion Intrigue na Planetě Her!

Battlelore a ti další

V souvislosti s prodejem práv na hru Battlelore od mých oblíbených Days of Wonder do Fantasy Flight Games, ke kterým došlo na konci loňského roku, je dobré se podívat na to, jak si hra stojí a kam by dál mohla celá série směřovat. A když ož jsme u Battlelore, můžeme se rovnou podívat na dva další "klony" - Memoir 44 z druhé světové a starověký Command and Colous.

Z Battleloru se podařilo vytvořit bezesporu fenomén. Fantasy prostředí, pěkně fungující hra a navíc krásné zpracování, které je DoW vlastní, jsou základními ingrediencemi úspěchu. I proto mnozí odpouštějí sérii to, že něktérá poslední rozšíření už trochu ztrácí šťávu - myslím tím hlavně Epic a Troll and Country, kde za hodně peněz až tak moc muziky nedostanete.

Velmi stručně k hernímu systému - ten je postaven na vykládání karet, které vám umožní manévrovat formacemi a útočit na křídlech či středu, připadně zahrát některou ze speciálních akcí. Střety se vyhodnocují za pomoci hodů kostkami. Hraje se takzvaně na vlajky, jakmile tedy rozprášíte určitý počet soupeřových jednotek, vítězíte. Hra je velmi jednoduchá, i když takticky se vyžít můžete, prvek náhody může být relativně silný, ale já osobně to zkousnu. Stále považuju kostku za nejlepší řešení soubojů, zvláště když k nim dochází tak často, jako v této hře.

Co tedy s touto hrou zamýšlejí FFG? Lze předpokládat, že jí dají ještě větší marketingovou podporu (považuji v tomhle FFG za naprostou špičku) a už nyní se hovoří o prvním rozšíření, které by pod jejich hlavčkou mohlo vyjít - Heroes. To by do hry mělo přinést hrdiny - pořádné bijce, kteří se s ničím nepářou. Sám jsem na to zvědav, temín je zatím stále léto 2009. Další rozšíření lze do budoucna dále očekávat, přece jen asi Fantasy Flighti nekoupili Battlelore jen tak;).

Co se týče dalších her ze série, Command and Colors je hra dosti podobná Battlelore, ale z prostředí starověku - v základní sadě se jedná o Řím vs. Kartágo, v různých rozšířeních se dostanete třeba k Alexandrovi Velikému a Dareiovi.

Osobně mám CaC nejraději, jednak ve mě dříme historik a starověk mám velice rád, dále se mi líbí systémově o něco více - Battlelore jde hrát bez kouzel, ale fantasy tím ztratí trošku glanc a v tom okamžiku mi už přijde lepší CaC, kde se s kouzly nepočítá.
Nejméně ze všeho mám nahráno Memoiru. Přiznám se, že období druhé světové jsou na mě dějiny příliš blízké, navíc nemám moc rád techniku, takže celé zasazení hry je mi nejvzdálenější. Základní mechanismy jsou opět podobné, vzhledem k proměnám vojenství ale například v rozšíření Air pack přicházejí do hry letadla. Také je možno se dostat k armádám jiných států, než jsou Němci a Američané v základu, a to k Sovětům, Japoncům či Britům.

Memoir má jako jediná z her celé řady přímou konkurenci, a to sice od hry Tide of Iron. Ta je sice o něco složitější a k jejímu zahrání je třeba více času, na druhou stranu je určitě hlubší a milovníci druhé světové by měli sáhnout raději po ní.

Celkově jasnou výhodou všech her série je rychlost, se kterou lze hru odehrát a stále ještě nenáročnost pravidel. Většinou se délka hry pohybuje okolo hodinky, ale během ní si užijete pěkný válečnický zážitek;) Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že pokud se do hry zamilujete, což se většině lidí stane;), skončíte u nakupování rozšíření a vaše investice tak může být větší, než jste na začátku očekávali...

Memoir 44 bude bohatší o další mapy!

Populární deskovou válečnou hru Memoir 44 čeká další rozšíření, a to v podobě dvou nových map. Mapy Tigers in the Snow/Operation Market Garden vycházejí v edici Battle Maps, v níž bylo prvním titulem rozšíření Hedgerow Hell.
Tygři ve sněhu vás zavedou na východní frontu (kam jsme se už podívali s rozšířením Eastern Front), kde si budete moci vyzkoušet Guderianovu ofenzivu. V Operation Market Garden (viz Wikipedia)si můžete vyzkoušet největší parašutistickou akci všech dob z roku 1944 v Nizozemí. Kdy se k nám mapy dostanou ještě není jisté.

Recenze hry Britannia

Hned na začátku této recenze musím přiznat, že k Britannii mám přímo nostalgický vztah, koupil jsem ji v USA v jedné strašlivé díře ve frcu za 2 dolary a hra mě tehdy naprosto uchvátila. Ve hře prožíváte tisíciletí invazí od Římanů až po Viléma Dobyvatele a velmi často se vám podaří vytvořit dosti alternativní historii ;)

Komponenty:
Britannia je hra ze staré "wargame" školy a tato určitá spartánskost se přenesla též do nového vydání z dílny Fantasy Flight Games, přestože hra nyní vypadá o dost moderněji. Žádné figurky typické pro hry FFG ale nečekejte, místo nich zůstávají žetony z kartonu. V tomto typu her ale osobně žádné zbytečné opičky nepotřebuji a jsem se zpracováním úplně spokojen.

Gameplay:
Největším tahákem Britannie je samotné její téma - tvoření britské historie. V průběhu hry hrajete postupně hned za několik národů a jste pořád ve hře. Tohle je vymyšleno výborně, stejně jako to, že každý hráč své body získává v jiném období, kdy je na vrcholu. Na počátku hry jsou na hrací desce staré ostrovní národy, které velmi snadno podlehnou nájezdu disciplinovaných římských legií, za kterými zůstávají nově vybudovaná opevnění a spálená země. Původní obyvatelstvo jen živoří a může sbírat body za to, že se mu podaří odpravit sem tam nějakého Římana či vypálit opevnění. Většinou stejně přežijí především Piktové ve Skotsku a k tomu pár Velšanů. Postupně ale do hry přicházejí nájezdy Anglů a Sasů a Římani zcela zmizí z mapy. Pokud má někdo dostatečnou převahu, může se stát i králem;) Následují další menší invaze například z Irska, než se přihrnou mocní Dánové. No a na ty navážou Norové (kontroluje je stejný hráč, jako na začátku Římany a poté i Iry) a zároveň i Normané v čele s Vilémem.
Hra je postavená na neustálém konfliktu a snaze rozpínat se po hrací desce, je to však třeba dělat chytře, jelikož body získává hráč převážně za některá území (opět geniální, nutí to hráče přiblížit se skutečné historii, odchýlit se může jen tehdy, když si vybuduje převahu).
Boje jsou řešeny kostkami, takže prvek náhody zde samozřejmě je, hra vás ale drží v neustálé pozornosti. Zajíci se počítají až po honu, respektive body se počítají až na konci, a příští vámi kontrolovaný národ může vše opět zvrátit ;)

Hodnocení:
Britannii osobně řadím zcela jistě do svého osobního TOP5, hodnocení by se pohybovalo mezi 9,5-10/10. Ke hře nemám prakticky žádnou výtku. Má silné téma, drží hráče ve hře (i když v určitých chvílích díky slabému národu nemůže diktovat tempo hry, stále se dají sebrat důležité body), díky konfliktní povaze má vysokou míru interakce mezi hráči a celkově jsem si ji prostě vždy maximálně užil, nepamatuji si na žádnou pokaženou partii. Je důkazem toho, že dobré starší hry si kvalitu drží pořád, podívejte se například na Titána či Cosmic Encounter.

První dojmy z Age of Conan

Tak se mi dostal do spárů první kus hry Age of Conan v Česku a o vikendu jsem ho už stihl poprvé prověřit:) Hra je to vizuápně velmi pěkná, zasazení do Conanova světa se vydařilo a člověk má opravdu pocit, že je jeho součástí . Samotný herní systém je zajímavý, hráč vybírá z možných akcí, které se nahážou na kostkách společně pro všechny hráče a postupně odebírají. Jakmile dojdou, háže se znovu. Do toho všeho putuje světem Conan a může značně přispět straně, která ho ovládá (na vlastní kůži jsem to pocítil). Hra má dostatek konfliktu, a to jak vojenského, tek diplomatického. Hrací doba byla úměrná první hře.
Celkově jsou mé dojmy dosti pozitivní, jako i ostatních spoluhráčů. Na recenzi je ještě brzy, ale po pár dalších hrách určitě přijde;)

Age of Conan na Boardgamegeek.

Pandemie řádí už i v Česku

Zatímco v zahraničí vyšla Mattu Leacockovi novinka Roll through the Ages, kterou tu brzy zrecenzuji, do Česka dorazil po dlouhých měsících čekání jeho hit Pandemic, který vydalo Albi. Více o této hře si můžete přečíst v recenzi na tomto blogu, případně na stránkách Boardgamegeek.

Recenze hry Battle Line

Hra Battle Line se po delší době dočkala reprintu a tak je ji možno opět sehnat. Jedná se o rychlou karetní hru pro dva, ve které hráči bojují o jednotlivé sektory (vlajky) tím, že k nim přikládají formace vytvořené z karet, které mají na ruce.

Komponenty:
V zásadě pouze karty + 9 figurek reprezentujících vlajky. Karty vypadají kvalitně, ilustrace jsou však dosti spartánské, jak je u GMT zvykem. Dosti podobné těm v Command and Colours. Ve hře je celkem 60 základních a 10 taktických karet. Krabička není příliš pevná.

Gameplay:
Hráči se střídají na tahu a pokaždé přiloží k jedné vlajce jednu z karet v ruce. Cílem je vytvořit formaci, což jsou jakékoliv tři karty. Ne všechny jsou však stejně hodnotné. Nejsilnější je postupka v barvě (barev je ve hře celkem šest), a to ještě co nejvyšší - ideálně 10,9,8. Nasleduje trojička - např. 999, barva, nečistá postupka a pak jakékoliv tři karty, u nichž se jako síla používá součet. Aby to byla větší zábava, jsou ve hře i tzv. taktické karty. Některé působí jako žolíky, jiné můžou zrušit formaci tak, že se počítá prostý součet (zvláště nepříjemné, pokud to udělá někdo v místě, kde máte silnou čistou postupku:)), přetáhnout zrádce ze soupeřova tábora či přemístit jednotku na vlastní straně.
Hráči se tak snaží ovládnout jednotlivé vlajky, přičemž se jim to podaří až v okamžiku, kdy soupeř nemůže naproti formaci postavit formaci silnější. To je patrné až po vyložení určitých ostatních karet na stůl (ležící žlutá 6 a 9 efektivně brání tomu, aby ze žluté 8 byla čistá postupka - taktické karty se v této chvíli neberou do úvahy) Vyhrává ten, kdo jako první ovládně tři vlajky vedle sebe, případně ovládne nadpoloviční většinu vlajek ve hře, tedy pět.
Pravidla hry jsou tak jednoduchá, přesto je ve hře dosti možností, jak hrát a je třeba neustále kontrolovat, které karty už leží a které kombinace z karet na ruce ještě lze/nelze vytvořit. Pěkný je také systém, že lze zahrát pouze o jednu taktickou kartu více než soupeř, takže jejich nehráním můžete blokovat karty, které už nabral na ruku.

Celkový dojem:
Battle Line je svižná hra, kterou většinou zvládnete do 20 minut. Dává dostatek taktických možností, aby se lepší hráč prosadil, přesto však čas od času visí vyloženě na náhodě, jestli vám karta do silné formace přijde či ne. Mám za sebou 20 partií a hra se ujala i mezi kamarády nehráči, kterým se líbí a kteří ji opakovaně chtěli hrát. Hra je dostatečně interaktivní, proože je třeba neustále reagovat na vyvstalé situace na bojišti. Celkově bych ji hodnotil na 8/10, karetních her pro dva není nikdy dost a těch kvalitních ještě méně (Jambo, Cold War: CIA vs. KGB).

Znalostní hry na českém trhu

V poslední době se vyloženě roztrhl pytel se hrami, které prozkoušejí vaše znalosti. Pojďme se podívat, co v současné chvíli trh nabízí.

První vlaštovkou byla hra Česko: otázky a odpovědi od společnosti Albi. Tato hra přezkouší vaše znalosti ze všech možných oblastí - historie, přírodovědy, zeměpisu, sportu či kultury. A rozhodně nečekejte žádné "dávačky" otázky, hodněkrát se zapotíte a také dost často odpověď znát nebudete vůbec:) Vzhledem k velkému úspěchu pak na Česko nejprve navázala verze Junior a následně též verze Evropa, která prověří vaše znalosti o starém kontinentu. Své verze se již dočkali též Slováci.

Ani firma Mindok nelenila. Její dvě želízka v ohni, hry Kde leží Kotěhůlky a Kde leží Upssala sice neprověří vaše znalosti, o to jsou ale hravější. Celé se točí okolo zeměpisu a vašich znalostí, kde leží která evropská (česká) města. Své místo v ní má ale taká blafování.

Se svojí troškou do mlýna pak přispěchala též společnost Dino. To těží z popularity televizní soutěže AZ kvíz a svoji hru postavilo na tomto oblíbeném pořadu. Můžete si tak vyzkoušet, jak vám to půjde předtím, než se pustíte do soutěžení přímo v televizi;)

Na českém trhu je v současné chvíli tedy co vybírat. Mým osobním favoritem je dvojice Česko a Evropa, a to vzhledem k širšímu záběru. Každopádně všechny výše zmíněné hry jsou fajn a můžu je jen doporučit:)